Jak rozpoznat koberce dle materiálu vlákna?

Často se nám stane, že potřebujeme vyčistit koberec nebo pouze skvrnu na koberci, ale nejsme si jisti materiálem koberce. Ten je důležitý určit z důvodu použití vhodné metody čištění koberce, a také při volbě čistícího prostředku. Jako laik nemůžeme provést všechny zkoušky, k rozpoznání konkrétního materiálu vlákna, ale můžeme provést alespoň zatřídění druhu vlákna do základních skupin.

Příprava textilního materiálu (vláken) ke zkoušení

Z koberce vycupujeme, ustřihneme nebo vytáhneme několik vláken, alespoň půl centimetru dlouhých. Pokud máme koberec vícebarevný, je vhodné vzít vzorek z každého druhu barvy, protože koberec může být vyrobený ze smíšených materiálů.

Zkouška v ohni

Pozoruje se při ní tavení vláken, hoření, zbytek po spálení a zápach při pálení. Touto zkouškou rozeznáváme vlákna syntetická od nesyntetických a vlákna vlněná.

Jako zkušební plamen se pro náročnou práci hodí jedině nesvítivý plamen lihový nebo plynový. Svítivým plynovým plamenem nebo plamenem svíčky lze udělat zkoušku jen s omezenou přesností.

Při zkoušce suneme zvolna vlákna do blízkosti plamene a asi půl centimetru od plamene se zastavíme a vlákna pozorujeme.

• Polyamidová (PA) vlákna

Vlákno se v plameni taví, ale nehoří, a když, tak hoří až po delší době slabým modravým plamenem, ten někdy mívá žlutý okraj. Zápach je neznatelný a těžko popsatelný. Při hoření se na konci vlákna tvoří kulička, která je zahorka měkká (lze ji zmáčknout, popř. protáhnout ve vlákno). Zastudena je kulička tvrdá, sklovitá a nelze ji mezi prsty rozdrtit. Pokud vlákno hoří a sfoukne se plamének, kouř není vidět.

• Polyesterová (PE) vlákna

Vlákno v plameni nehoří, nebo chytá jen velmi těžko a vzniklý plamének jako by trochu uhýbal. V plameni se vlákno mění v hnědou kuličku (někdy chytá až po stavení v kuličku), mimo plamen hned uhasíná. Zápach hořícího vlákna je slabý a není nijak význačný. Kulička je hnědavá, zastudena tvrdá, sklovitá a nelze ji v prstech rozdrtit. Zpozorujeme-li kouř, je nahnědlý.

• Polyakrylnitrilové (PAN) vlákna

Vlákno se taví v hnědou kuličku, zapálí se a hoří dále žlutavým plamenem, poněkud čadivým. Vydává typický ostrý zápach. Po hoření vlákno zanechává černý bublinatý zbytek (ne kuličku!), který je zahorka měkký, zastudena tvrdý. S jistou námahou se dá rozdrtit i mezi prsty. Kouř hořícího vlákna je dosti čadivý.

• Bavlna, len

Vlákno chytá rychle, hoří jasně a to i mimo plamen, a když po chvíli uhasne, běží aspoň po vláknu jiskra (zejména u bavlny). Vlákna zanechávají po hoření lehký bělošedý popel.

• Vlna

Vlákno se v plameni škvaří, nafukuje se, zvolna a čadivě hoří, mimo plamen uhasíná a dosti kouří. Zápach kouře je typický po pálených vlasech. Zbytek po hoření je porézní šedavý, hnědavý apod. škvarek, který lze snadno v prstech rozetřít na prášek.

• Pravé hedvábí

Obvykle velmi jemná a dlouhá vlákna. Hoří podobně jako vlna, ale rychleji, slabým svítivým plamenem, mimo zkušební plamen uhasínají a páchnou podobně jako vlna, ale slaběji. Zbytek po hoření je malá velmi pravidelná hnědá kulička, kterou lze v prstech rozetřít.